12. Františkova hora

Pojď si zalétat! V noci není obvykle vůbec nic vidět, ale nám to nevadí. Nepoužíváme k orientaci oči, ale sonar. To znamená, že pískáme hodně rychle a hodně vysoko a dáváme pozor, odkud a jak se nám zvuk vrací. Podle toho poznáme, kde je například strom nebo nějaká kořist. Takhle jsme schopni rozeznat v prostoru i malou mušku dokonce tenčí než lidský vlas. Že bychom se lidem zamotávali do vlasů? No, to je naprostý nesmysl! Zkus si netopýří vidění. Zavři oči - protože my netopýři lítáme nejčastěji v noci a taky nic moc nevidíme - a pak vydávej 190 x za vteřinu vysoký echolokační zvuk tak, aby se odrážel od všeho, co kolem tebe je. Zvuk musíš vysílat nejrychleji, jak je to možné, abys díky odrazu slyšel věci v prostoru i když se pohybuješ a ony třeba taky. Máš to?